Frýdlant nad Ostravicí je podhorské město, které leží v údolí řeky Ostravice pod Lysou horou a svou geografickou polohou tvoří jakousi vstupní bránu do Moravskoslezských Beskyd. Ve starých latinských textech najdeme název Vriedelanth; v německých Friedland. Vznik jména má svůj původ v němčině, pravděpodobně ze dvou slov - Land znamená země a vrieden chrániti (území, které je nutno střežit).
Správní území města má výměru 2228 ha, žije zde asi 9847 obyvatel. Město má 3 části - Frýdlant n. O., Nová Ves, Lubno.
Město sousedí s obcemi Pržno, Metylovice, Lhotka, Janovice, Pstruží, Čeladná, Ostravice a Malenovice.
Město je členem Zájmového sdružení Frýdlantsko - Bekydy. Město spolupracuje s dalšími sedmi evropskými Frýdlanty (1 český, 2 polské, 1 ruský a 3 německé) - jejichž setkání se uskutečnilo v roce 1997 a v roce 2005 právě ve Frýdlantu n. O.
Dostupnost
- Vzdálenost vzdušnou čarou: 10 km jižně od města Frýdek-Místek
- Silniční spojení: Územím města procházejí silnice I/56, I/E462 a II/477
- Autobusová doprava: autobusové nádraží, zajišťuje ČSAD Frýdek-Místek a.s.
- Železniční doprava: trať č. 323 Ostrava - Valašské Meziříčí (a zpět), trať č. 324 Frýdlant nad Ostravicí - Ostravice (a zpět).
- Pro turisty: modrá TZ na Ondřejník a na Lysou horu, cyklotrasy 6004, 6007, 6008
Historie města
Příkaz k osídlení území v okolí řeky Ostravice pochází z roku 1256, kdy na sněmu v Opoli rozhodl král Přemysl Otakar II. ve sporu mezi knížetem těšínským a biskupem olomouckým, že hranici zemskou zde bude tvořit řeka Ostravice.V letech 1285-1300 vzniká osídlením tohoto území léno Místecko-Frýdlantské. Roku 1300 se setkáváme se jménem Jindřich z Frýdlantu. Dlouho byla domněnka, že Jindřich pocházel z rodu Stangů, a že tedy Frýdlant musel být založen v poslední třetině 13. století. Jiný názor však tvrdí, že tento Jindřich pocházel z rodu Ronovců, kteří pocházeli z Frýdlantu v Čechách. Přinesli tedy jméno Frýdlant z Čech na Moravu a Frýdlant byl založen později, někdy ve 14.století. Roku 1402 prodává tehdejší držitel Lacko z Kravař léno držiteli frýdeckého panství. Jeho součástí bylo až do r. 1581, kdy olomoucký biskup Stanislav Pavlovský připojuje léno Místecko-Frýdlantské k hukvaldskému panství. V té době již stojí ve Frýdlantu dřevěný kostelík z r. 1580 zasvěcený sv.Bartoloměji (na kamenný byl přestavěn v letech 1672-1690)
Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím a dřevorubectvím.Styl života se mění až železárnami v 17. století (1618 – 1620 vznik železáren na jejich nynějším katastru) a založením hamrů v posledních letech třicetileté války. 7.5.1625 jsou obyvatelé Frýdlantu osvobozeni od robotní povinnosti ke dvoru místeckému. V roce 1675 byly zmodernizovány frýdlantské hamry a Frýdlant se stává jedním z nejvýznamnějších center hutní výroby na Moravě. Vedle hamerní produkce prosperovala ve druhé polovině 17. a v 18. století ve Frýdlantu i papírenská výroba (papír byl vyráběn ručně a byl určen hlavně pro zdejší železárny, majitelem byl František Hoffmann).
7. září 1848 byla zrušena robota i dědičné právo fojtů a rychtářů obcí. K prvním volbám do obecního zastupitelstva mohli přistoupit voliči trojího volebního práva podle výše placené daně. Frýdlant měl tehdy 2 802 obyvatel, zvoleno bylo 18 zástupců do obecního zastupitelstva a prvním starostou se stal Štěpán Kerlín.
19. století přineslo městečku pod Beskydami zřízení c. k. poštovního úřadu, ustanovení četnické stanice (1870) zřízení výchovného ústavu ( klášter se školou - 1870) pro dcery arcibiskupských úředníků a lesníků. V r. 1887 v něm byla zavedena soukromá německá škola a po uzákonění povinné školní docházky dostala škola právo veřejnosti a převzala vyučování všech dívek z Frýdlantu - vyučovací jazyk byl český.
3. ledna 1871 přijíždí do Frýdlantu první vlak na dokončené trati Frýdlant – Ostrava, stavba trvala 2 roky.
Hutnictví se transformovalo ve slévárenskou produkci umělecké litiny, kamen, později i smaltovaného nádobí, kovových kuchyňských linek a některých strojírenských výrobků. Na nejstarší výrobu smaltovaného zboží F. Leese navazuje smaltovna R. Postellberga, arcibiskupské železárny jsou od r. 1913 pronajaty nově vzniklé akciové společnosti Ferrum. Po válce r. 1920 se začíná s elektrifikací městečka.
Dekretem z 12. října 1948 je Frýdlant nad Ostravicí povýšen na město, od 1.2.1949 až do 30.6.1960 byl začleněn do okresu Frenštát, od r. 1960 opět náleží okresu Frýdek- Místek.
Památky, zajímavosti
Nejvýznamnějšími historickými památkami jsou kostel sv. Bartoloměje, barokní sochy Panny Marie Karmelské a sv. Jana Nepomuckého a bývalý klášter (dnes Domov důchodců), který založil arcibiskup kníže Fürstenberg jako dívčí klášterní školu pro dcery svých zaměstnanců. Zajímavostí je i několik původních dřevěných domků, které ve Frýdlantě zůstaly ze staré zástavby.
Kultura
Město poskytuje návštěvníkům různorodé kulturní vyžití. Své sídlo zde má pěvecký sbor, dvě dechové hudby i folklorní sdružení. Památník Ferdiše Duši v prostorách Kulturního domu, kde je také Galerie - Umělecký smalt a litina. V knihovně je přístup na Internet. Ve městě je také Informační centrum.
Pravidelné akce jsou Beskydské Folkování, Mezinárodní sympozium Frýdlantský umělecký smalt, Trh lidových řemesel, Svátky hudby a Frýdlantské sportovní hry.
Sport, turistika
Pro volný čas se nabízí sportovní letiště pro motorové i bezmotorové létání, které umožňuje nejen aktivní účast, ale také nerušené sledování leteckého provozu. Odvážnější se nechají zlákat nabídkou vyhlídkového letu nad překrásnou beskydskou krajinou. Nejvyšší vrchol Ondřejníku Skalka umožňuje provozování řady paradisciplín. Pro vyznavače letních sportů je ve městě koupaliště s tobogánem, Sportovní relaxační centrum Kotelna s bazénem, squash, beach volejbal, volejbalové a tenisové kurty, dále krytá tenisová hala, tělocvičny a fotbalové hřiště včetně travnaté plochy, pinpongová hala, fittnescentra a také bowling v Imrvére a Harcovně. K plavání je možnost využít i splavů na řece Ostravici, v zimním období jsou v okolí města vhodné terény pro turistiku na lyžích. Sjezdové lyžování nabízí v okolí několk areálů. Z nejbližších Palkovice, Malenovice, Pstruží, Bílá, Ostravice).
Frýdlant je východiskem pro cykloturistiku, procházky i náročnou turistiku. Nabízejí se výšlapy na nedaleký Ondřejník, Smrk a Lysou Horu. Podél toku řeky Ostravice je vyznačena Naučná Stezka Kamenec s nástupem u fotbalového hřiště.
Ubytování a stravování
Ubytování a stravování je pro návštěvníky a turisty zajištěno v penzionech, hotelu a autokempinku.
Frýdlant n. O.: Hotel a restaurace Beskyd (558 680 186), Hostinec - penzion Harcovna (604 825 068), Kempink a bar Beskydy (558 677 221), Pension Na Vyhlídce (558 678 980), Pension a restaurace Letohrádek (558 678 387), Turistická chata a restaurace Ondřejník (558 437 981), Penzion a restaurace Merlin (558 638 654), Design Pension a restaurace (602 619 807).
Lubno: Chalupa v Beskydech (606 569 652), Penzion a restaurace U Lupíků (603 844 479).
Nová Ves: Rekreační středisko Budoucnost (558 678 865), Penzion Marta (558 679 182), Penzion a restaurace U Hvězdičky (558 678 252), Penzion Šance (558 677 887)
Restaurace Roka, Café de Maré, restaurace Las Vegas, Babí vrch, Pivnice Bombér, restaurace U Gurmána, Lučina, Tip sport bar, posezení na letišti, Nádražní restaurace, Hostinec a potraviny U Chýlků a další.
Osobnosti
Ferdiš Duša – malíř, grafik, návrhář smaltů
Trčka Dominik Metoděj - kněz - redemptorista
Služby a vybavenost
CzechPoint, Lékárny, Zdravotní středisko, Obchodní dům a Supermarkety.
| | Částečné panorama náměstí | | | Částečné panorama náměstí - pohled od MÚ | | | Částečné panorama ze Spořitelní ulice | | | Autobusové nádraží | | | Fotbalové hřiště | | | Hřiště za ZŠ T. G. Masaryka | | | Supermarkety a Benzina |
ZDROJ INFORMACÍ: www.frydlantno.cz, www.beskydy.cz
| Článek zobrazen 10035x 1761 / 0 |
Datum poslední aktualizace článku: 17.8.2011 |
|
|
|